V rychlosti

píšu jak se žije ve Štěknově.
Prázdniny jsme jako již tradičně zahájili blitíčkem a horečkami. Halt tradice je tradice. :o)
Hejkálek je na tom někdy moc dobře tzn. nemá tiky, někdy hůře tzn. tiká poměrně hojně. Četla jsem na jiných forech, že Haloperidol takhle funguje. Někdy je dobře a někdy zle. Jsou dny, kdy je chlapínek úžasný a skvělý a dny, kdy je na odstřel. Psychiatra mu přehodila Fevarin na večer a není tudíž tak zlomenej. I když, podle mě je to lék, který bere úplně zbytečně. Nutkání se mu nezmírnilo ani o píď. V září budu požadovat změnu léků.
Ostatní děti jsou v pohodě, až na pár výchovných úletů se s nimi žije jednoduše a hezky. I když... :o)
Tyranka je s neposlušností o level výš než její bratři a sestra dohromady, protože nevím díky čemu, ale zásadně ji utkví v paměti to horší co její sourozenci čas od času předvedou.
Onehdá jsme potkali známou s její vnučkou. Volám na Tyranku: "Podívej Samča je tady." Kočenka se nabubřele otočila zády, založila ručky na prsa a odsekla: "Nemám čas!" Já na ni konsternovaně: "Jak nemáš čas?! Stojíš se založenýma rukama a nemáš čas?"
Holčička se ale nedala a důležitě prohodila: "Psemýšlím o mobilu!" Tak tomuhle nešlo oponovat.
Nebo se ráno po tatínkově dovolené probudila. Uviděla, že je tátovo místo prázdné a zeptala se: "Milana máš dneska v pláci?"
Z Hejkálka si dělá koníčka a dožaduje se vožení na zádech. Když si "koníček" naříká, že už nemůže a sedne si na postel, popadne ho za ucho stáhne na čtyři a řekne: "Ale můžeš!" A Hejkálek vozí a vozí...
Takže prozatím se máme docela hezky. Uvidíme co přinesou další týdny.